After the rice is thoroughly steamed, Chamro Chichar is prepared. After it is cooked, it is wrapped in a large leaf of Bhorla and made into a poka. This is Chichar Pavaka. Chichar Pavaka made in this way is traditionally eaten on Khichra days by roasting it in a charcoal fire. Once made, the Pavaka does not spoil for four to five days.
We use Google Cloud Translation Services. Google requires we provide the following disclaimer relating to use of this service:
This service may contain translations powered by Google. Google disclaims all warranties related to the translations, expressed or implied, including any warranties of accuracy, reliability, and any implied warranties of merchantability, fitness for a particular purpose, and noninfringement.
On the day of Maghe Sankranti, the indigenous Tharu community of Chitwan celebrates the Khichra festival. On the day of Khichra, it is customary to eat roasted chickpeas ‘Pwka’. Chickpeas ‘Pwka’ are prepared in the middle of Poush, the day before Khichra. A little further south from Bahera Chowk on the East-West Mahendra Highway is the old Tharu village of Khairhani Municipality-1. On Wednesday afternoon, women in this village were busy cooking and packing chickpeas.
‘खासमा आज मछुवारी पनि हो,’ थारु अगुवा स्थानीय कारी महतो भन्दै थिए । चिच्चर प्वका आगोमा पोलेर माछासँग खाने चलन छ । त्यो माछा मार्न पहिला गाउँ नै उल्टेर खोलामा जान्थे । जसलाई मछुवारी भनिन्थ्यो । अब त्यो सम्झना मात्रै भयो । माछा खोलाबाट हराउँदै गए । गाउँमा माछा पोखरी बढे । बजार र दोकान पनि जान पर्दैन, अचेल माछा अर्डर गरे घरमै आइ पुग्छ भन्छन् कारी ।
तर चिच्चर पकाउने र पोका पार्ने सीप र चलन अरु समुदायमा छैन । त्यसैले थारु समुदाय नै यसमा जुटिरहेको छ । अनदीको चामललाई बाफमा राम्रोसँग पकाएपछि चाम्रो चिच्चर तयार हुन्छ । सेलाएपछि भोर्लाको ठूलो पातमा राखेर पोका बनाइन्छ । चिच्चर प्वका यही हो । यसरी बनाएको चिच्चर प्वका खिचराका दिनमा भुङ्ग्रोमा पोलेर खाने चलन छ । एक पटक बनाएको प्वका चार–पाँच दिनसम्म बिग्रँदैन ।
बहेराकी राधा चौधरीले बिहान ६ बजेतिर अनदीको चामल भिजाएकी थिइन् । खेतमा रोपेको काउली बिक्रीका लागि तयार भएको थियो । खाना खाएपछि तरकारी संकलन केन्द्रमा पुर्याउन काउली काटिन् । दिउँसो जिप आएर काउली लोड गर्दा दुई बज्दै थियो । यो बेलासम्म चामल राम्रैसँग भिजेको थियो । उनले आगो बसालेर चामल बफाउन राखिन् । ‘अब दुई घण्टापछि पाक्छ,’ राधाले भनिन् ।
पहिला पहिला पुस मसान्तका दिन मछुवारी गर्न कयरखोला जाने गरेको उनलाई सम्झना छ । गाउँले मिलेर खोलामा माछा मार्थे । माथि बाध लगाउँथे । बाँधमा सानो निकास छाडेका हुन्थे । सबैले माथिबाट माछा धपाउँदै बाँध कटाउँथे । माछाहरू तल गइसकेको अन्दाज लगाएर बाँध थुनेर पानी सुकाउँथे । ‘अनि सबै सुकेको खोलामा पसेर माछा समाउँथे । वाम भेटिन्थे, ठूला र स्वादिला सौरी पाइन्थे,’ उनले भनिन् ।
यो २०/३० वर्षअघिको कुरा भयो । अहिले खोलामा माछा नै छैनन् भन्दा पनि हुन्छ भन्छिन् राधा । त्यसैले खोला जाने कुरा भएन । घरको काम भ्याएर नै उनले चिच्चर पकाउने सुरसार गर्दै थिइन् । छिमेकी पवनी चौधरीको घरमा चिच्चर पाकेर सेलाइ सकेको थियो । देवरानीहरू सीता र बासमतीसँगै बसेर पवनीले भोर्लाको पातमा चिच्चर राख्दै डोरीले कस्न सुरु गरिन् ।
‘मंसिरमा जंगलमा दाउरा खुलेको बेलामा ल्याएर घरमा राखेका पात हो,’ पवनीले भनिन् । भोर्लार्को पातलाई थारु भाषामा मनहनको पात भनिन्छ । पोका पारेको चिच्चर आगोमा राख्दा डढ्नु हुँदैन । त्यसका लागि भोर्लाको पात उपयुक्त हो भन्छिन् उनी । तर अचेल जंगल जाने चलन हरायो । उनको घरदेखि उत्तर सात किलोमिटर पर छ जंगल । जंगल जान नपाएकाहरू केराको पातमा पोका बनाउँछन् ।
अनदी धानको भात आडिलो हुने भएका कारण काम गर्ने बेलामा यही भात खाने चलन थियो । त्यसैले थारुहरू प्रशस्त अनदी रोप्थे । अहिले अनदी रोप्न कम भएको छ । ‘मैले पनि यही चिच्चर खान मात्रै जम्मा १० धुरमा अनदी रोपेकी छु,’ पवनीले भनिन् । जाडोयाममा चिच्चर प्वका पोलेर खाँदा न्यानो हुने गर्छ भन्छिन् उनी । जाडोपछि त पोलेर खाँदा त्यत्ति मिठो पनि हुँदैन ।
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-12-1412026122001-1000x0.jpg&w=1001&h=0)
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-14-1412026122007-1000x0.jpg&w=1001&h=0)
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-13-1412026122004-1000x0.jpg&w=1001&h=0)
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-9-1412026121958-1000x0.jpg&w=1001&h=0)
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-8-1412026121955-1000x0.jpg&w=1001&h=0)
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-7-1412026121953-1000x0.jpg&w=1001&h=0)
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-6-1412026121951-1000x0.jpg&w=1001&h=0)
![Chichar ‘Pwka’ is eaten with fried rice [Photos]](https://assets-cdn-api.ekantipur.com/thumb.php?src=https://assets-cdn.ekantipur.com/uploads/source/news/kantipur/2026/miscellaneous/chichchar-pwakakhichara-5-1412026121948-1000x0.jpg&w=1001&h=0)